Obdivuhodné bromélie

Svět rostlin je plný fascinujících druhů, které překvapují svými schopnostmi při každém bližším pohledu do jejich životů. Tyto překvapivé rostliny rostou i na našich loukách a v lesích. Pro tentokrát se ale pomyslně vypravíme na objevnou cestu na americký kontinent. Tam mají svůj domov rostliny, které označujeme názvem bromélie. Jsou to zástupci čeledi broméliovitých, které až na velmi vzácné výjimky pocházejí z divoké přírody Jižní a Střední Ameriky.

obrázekAnanas a ty ostatní

Nejznámější ze všech bromélií je ananas, který patří mezi tzv. bromélie pozemní. To je důležité si říct, protože mnoho dalších druhů patří mezi tzv. epifytní organismy. Když se toto cizí slovo převede do běžné řeči, znamená to rostlinu, která roste přichycena svými pevnými kořeny v korunách tropických stromů, nebo někdy na prudkých skalách porostlých mechem. Není to jenom tak rozmarná informace, protože typ rostliny ovlivňuje způsob případného pěstování. Epifytní druhy rostou téměř bez půdy a příjem vláhy i živin zabezpečují přes listy, a hlavně velké množství vzdušných kořenů. Mají k dispozici ale ještě jeden velmi účinný nástroj pro přežití. Většina druhů, roste tak, že listy vytvářejí listovou růžici. V jejím prostředku vzniká jakási „nádržka“, ve které se skoro neustále drží voda. Pravidelné deště vodu v rostlině stále doplňují a kytka si ji snadno vezme. Také do této „nádržky“ napadají různé organické zbytky, které se vodě pomalu rozkládají. I z tohoto zdroje rostliny umí prosperovat. Je dokonce velmi zajímavé, že některé druhy tropických žabek jsou na tyto bromélie přímo životně vázané. Žijí svůj život uprostřed bromélie a svůj bezpečný domov, který jim rostlina poskytuje, vůbec neopouští. Za odměnu rostlině „věnují“ všechen svůj bioodpad, čímž vytváří tak hezkou symbiózu, tedy vztah, který vyhovuje rostlině i žábě.

Plantaz ananasuPlantáž ananasů

Odolnost – hlavní vlastnost

Úplně jinak to funguje u tzv. tilandsií. Tyto bromélie sice „nádržky“ mohou vytvářet, ale nemusí to tak být vždy. Jejich tělíčka ale pokrývají drobné šupinky, které zachytávají vzdušnou vlhkost, v některých případech také odrážejí intenzivní svit sluníčka, aby rostliny moc nevysušovalo a byly chráněny od popálení. Tyto tilandsie se často pěstují pouze nalepené na kůře, samorostu či obyčejné větvičce. Ať zvolíme jakoukoliv možnost, vždy budou potřebovat k přežití stálou vysokou vlhkost vzduchu. Bromélie se často tváří jako rostliny velmi teplomilné. Z části je to vlastně pravda, ale není absolutní. Některé druhy, jako například Puya alpestris, rostou na svazích Kordiller vysoko nad hranicí lesa. Osobně jsem tam nikdy nebyl, ale ti, co byli, tak tvrdí, že je tam velmi nehostinné prostředí. Fouká tam vítr, který střídá občasný mráz i sníh. Nic moc pro běžný život, ale tento druh bromélie zde prosperuje na výbornou. Zvláštní odolnost si vypěstovala i bromélie s fascinujícím jménem Fascicularia bicolor. Na pohled její docela něžné listy velmi překvapí až při doteku. Jsou tvrdé jako drát. Je to osobní ochrana rostliny, aby čilou náhodou neskončila celá lamě v tlamě, neboli slušněji řečeno, aby se ubránila všem býložravcům, kteří by o ni projevily zájem. A ještě jednu vlastnost má tato rostlina. Její jinak čistě zelené listy se občas rozhodnou k velké změně a přebarví se na červeno. Stává se to v období, kdy se chystá ke kvetení. Co na tom, někomu se zapalují v pubertě lýtka, Fascicularia přebarvuje svoje listy.

Vždyť to říkám od začátku, svět rostlin je plný fascinujících druhů.

aechmeaAechmea

fascicularia-bicolorFascicularia bicolor

vriesaVriesea amethystina

puya-alpestrisPuya alpestris

neoregeliaNeoregelia

tillandsia-usneoidesTillandsia usneoides



Autor: Ing.Pavel Chlouba, foto autor

Související články: Spolupráce s Botanickou zahradou v Praze
Hnojení zahradních borůvek
Ibišky v nejpestřejších barvách
Podporujeme ...
Legendární žokej Josef Váňa – NÁŠ PARTNER
Semenné směsi pro zelené hnojení
Podzimní hnojení
Jak a čím krmit ptáčky na krmítku?
Příběh o vanilce 1. část
Zamotané dějiny citrusů
Pěstování skalniček ve skleníku
EU