Pěstování skalniček ve skleníku

No na první pohled se to může zdát jako pošetilost, ale ve skutečnosti na pěstování skalniček ve skleníku nic divného není. Alpinkový, tedy skalničkový skleník je svým způsobem nutnost v případě, když budeme pěstovat citlivější druhy skalniček. Toto slovní spojení ale na první dojem také nepůsobí logicky. Skalničky by přeci měly vydržet velmi drsné podmínky, jako jsou v horách, tak jaképak citlivější rostliny. Ale i tato okolnost má své vysvětlení. Je pravda, že v horách vládnou velmi drsné podmínky, které vydrží jenom málokterá rostlina. Důležité je ale dodat, že podmínky na horách jsou zcela odlišné, než na domácí zahradě v civilizovaném prostředí. Na horách se třeba sněhová pokrývka může držet i více než polovinu roku. Rostliny, které v takovém prostředí rostou, nemusí být zvyklé na dlouhou vegetační sezónu. Často rostou ve skalách, kde se nikdy žádná nadbytečná voda neudrží.

Skalničkové skleníky se často staví třeba proto, aby rostliny uchránily od nadměrných srážek v období, kdy je v přírodě také nedostanou. Principem takového pěstování je nejenom chránit rostliny v zimě před holomrazy, ale také v létě před příliš vysokými teplotami, které se v místech původního výskytu těchto rostlin neobjevují. Ovšem ochránit rostlinu před vysokou teplotou v létě tím, že se umístí do skleníku, také nevypadá jako příliš logické rozhodnutí. Alpinkové skleníky mají proto často zcela speciální tvary a různá „udělátka“, která pomáhají i v horkém létě udržet uvnitř klima, které se alespoň trochu podobá přírodním podmínkám v horách. Proto se tyto skleníky často zapouštějí hlouběji do země, kde je snadnější udržet nižší teplotu. Někdy jsou konstruovány tak, že využívají principu proudění vzduchu (průvan), který se dostává z jedné strany skleníku dovnitř a druhou stranou ven. Proto bývají často otevřené a průchozí z obou stran.

Skalničkový skleník Kew Garden

Když jde opravu o hodně a takový alpinkový skleník se stane domovem velmi vzácných rostlin, přibývají další opatření, aby se rostlinám na tomto místě opravdu líbilo. Do skleníku se může instalovat vzduchotechnický systém, který imituje průvan a vhání k rostlinám chladný vzduch. Moc pěkný příklad je k vidění v botanické zahradě KEW na okraji Londýna. Tam byl vystavěn skalničkový skleník velmi neobvyklého tvaru. Možná trochu připomíná lodní trup, je úzký a vysoký, samozřejmě otevřený z obou stran. Kdo se pozorně dívá a není omámen krásou rostlin, najde i větráky, které v případě potřeby vhánějí chladný vzduch k rostlinám. Na plochu sice skalničkový skleník není velký, ale vyplatí se navštívit vždy, když se vám povede ušetřit nějaký čas k návštěvě této rozlehlé zahrady. Kurátoři skalničkových sbírek mají totiž k dispozici ještě další skleníky, které nejsou veřejnosti přístupné. Tam se pěstují rostliny v květináčích a vždy, když se některé dostanou do svého nejlepšího stavu, bývají přeneseny do hlavního veřejného skleníku. Takto to vlastně funguje i v jiných anglických zahradách. Velmi pěkný skalničkový skleník se nachází i v zahradě Wisley nedaleko od Londýna, nebo v botanické zahradě v Cambridge. Abychom ale nechválili jenom cizí peří, je zapotřebí dodat, že velmi pěkný skleník podobného typu má i Botanická zahrada hlavního města Praha (v Troji). Je o něco menší, ale moc hezký.

Skalničkový skleník v zahradě Wisley v Anglii

Studený zapuštěný skleník - Bot. zahrada Praha (Troja)

Skalničkový skleník Wisley Garden

Ať jste, kde jste, do skalničkového skleníku se zkrátka zajít vždy vyplatí. Je skoro jisté, že vždy tam něco zajímavé k vidění na vás bude čekat.

Bramboříky v botanické zahradě v Cambridge

Botanická zahrada v Cambridge

Expozice skalniček v zahradě Kew (Anglie)

Kew Garden (Anglie)

Jarní rostliny v Kew Garden (Anglie)

Autor: Ing. Pavel Chlouba, foto autor